> Drogy a jejich vliv

Rozpoznání uživatele návykové látky

Mnohdy je velmi obtížné rozlišit běžné projevy nepohody, náladovosti a nemoci od projevů užívání návykové látky. Existují ovšem opakující se vzorce chování, které by měly vzbudit pozornost a nasměrovat ji k úvaze o možné závislosti na návykové látce:
  • Problémy ve škole nebo v práci — časté absence, náhlý nezájem o pracovní výsledky, pokles v ohodnocení a výkonnosti
  • Zdravotní projevy - zjevná ztráta životní energie a motivace
  • Zanedbaný vzhled - ztráta zájmu o oblečení a celkovou upravenost
  • Změny v chování – přehnaný důraz na soukromí v užívaném obydlí, přehnaná negativní reakce na projevený zájem o způsob trávení volného času, negativní reakce na dotaz na společenské prostředí, ve kterém uživatel tráví svůj čas, prudké změny v chování ke kolegům, přátelům, rodině
  • Rostoucí finanční výdaje – náhlé žádosti o peníze, půjčky peněz bez srozumitelného či důvěryhodného vysvětlení; zjištění, že mizí peníze nebo cenné věci bez vědomí vlastníka – tyto situace mohou být indikátorem nekontrolované potřeby obstarání prostředků pro nákup návykové látky

Symptomy užívání návykových látek

Nejvíce závislostí začíná experimentováním s drogou v společenské situaci, v sociálním kontextu. Pro některé uživatele se užívání návykových látek poté stane častějším chováním. Riziko závislosti a rychlost jejího vzniku závisí na povaze drogy.
 
Návykové látky mají tu vlastnost, že si na ně lidský organismus zvyká a pro dosažení požadovaného účinku jsou zapotřebí zvětšující se dávky. Dále dochází k tomu, že vyvolané změny vytvářejí potřebu užití návykové látky pouze pro přirozený příjemný pocit. Jak se zvyšuje užívání návykové látky, uživatel se dostává do situace, kdy je život bez návykové látky čím dál těžší. Pokusy zastavit užívání látky jsou přehlušeny nezvladatelnou touhou po jejím užití. Abstinenční příznaky mohou mít velmi bolestivé a nepříjemné projevy.

Projevy závislosti na návykových látkách

Projevy závislosti na návykových látkách a závislostí vyvolané změny chování mohou, mimo jiné, zahrnovat:

  • Pocit, že je třeba užít návykovou látku pravidelně – každý den nebo dokonce několikrát denně
  • Pocit intenzivní potřeby návykové látky
  • Nárůst potřeby návykové látky s přibývajícím časem
  • Značné úsilí věnované zajištění stabilní dodávce návykové látky
  • Věnování neadekvátních finančních zdrojů na obstarání návykové látky
  • Neplnění závazků a pracovních povinností, zanechání jiných společenských a sportovních aktivit
  • Nevyhýbání se přestupkové a trestné činnosti pro obstarání drogy
  • Řízení vozidel a věnování se dalším rizikovým aktivitám pod vlivem návykové látky
  • Rostoucí podíl času a energie je věnován na obstarání a užívání návykové látky
  • Selhávání v pokusech zanechat užívání návykové látky
  • Zažívání abstinenčních příznaků při pokusech zanechat užívání návykové látky

Marihuana

Nejaktivnější složkou kanabinoidů jako je marihuana a hašiš je tetrahydrocannabinol (zkr. THC). Kanabinoidy jsou užívány pro tlumící účinky na centrální nervový systém, jsou považovány za přírodní halucinogeny. U pravidelného užívání dochází k poruchám schopnosti soustředění a krátkodobé paměti. Dochází k poruchám vnímání času a vzdálenosti.

Předávkování a delší užívání kanabinoidů může vést k závislosti, která může zapříčinit vážné škody na lidském nervovém systému. Účinná látka je rozpustná v tucích nebo v alkoholu, v těle (díky uložení v tukových tkáních) je proto marihuana detekovatelná poměrně dlouho.

Marihuana nebo hašiš se získává ze samičích květenství konopí setého. Zatímco marihuana je usušeným kvetoucí „palicí“ rostliny, hašiš je pryskyřicí, která toto květenství pokrývá. Obě látky jsou svou účinnou podstatou totožné, obsahují psychoaktivní látku THC. Koncentrace THC v hašiši je cca 5krát vyšší než v marihuaně. Hašišový olej obsahuje asi 20% THC
THC působí již při dávkách nad 3,3 mg, přičemž jeho obsah v marihuaně se pohybuje běžně okolo 5-10 mg, šlechtěním však lze získat i rostliny obsahující až několikanásobně vyšší koncentrace. Uživatel není schopen dopředu určit, jaká je koncentrace v droze, kterou užívá. Není proto snadné určit čas, kdy odezní vliv drogy na organismus.

Amfetamin

Amfetamin patří mezi návykové látky stimulující centrální nervový systém. Potlačuje únavu, chuť k jídlu, potřebu spánku, vyvolává hyperaktivitu. Často je zneužíván jako rekreační droga, například pod uličním názvem Speed.
Výraz amfetamin zároveň označuje třídu sloučenin odvozených od základní chemické struktury. Amfetamin může vyvolat úzkost nebo nervozitu, euforii, pocit tvořivého myšlení, pocit zvýšené energie a blaženosti, pocit zvýšené pozornosti, nadřazenosti, emoční labilitu, hovornost, agresivitu, paranoiu a někdy i amfetaminovou psychózu, zvlášť při dlouhodobém zneužívání a po vysokých dávkách. Ve srovnání s metamfetaminem (pervitinem) trvají tělesné i psychické účinky amfetaminu podstatně kratší dobu (4 až 8 hodin).
Abstinence po dlouhodobém zneužívání amfetaminu může způsobit úzkost, depresi, neklid, únavu, nadměrnou spavost, zvýšenou chuť k jídlu, psychózu a někdy i myšlenky na sebevraždu.
 
Mnozí uživatelé se snaží abstinenční příznaky oddálit pomocí další dávky, čímž se dostávají do velmi nebezpečného cyklu, kdy až několik dní nespí a poté pro uklidnění užívají např. alkohol, benzodiazepiny, barbituráty nebo i opiáty. Spánková deprivace má podobné projevy jako opilost po užití alkoholu.

Pervitin

Metamfetamin se objevuje jako snadno připravitelná pouliční droga, která stimuluje centrální nervovou soustavu. Metamfetamin velmi účinně potlačuje únavu a potřebu spánku, zrychluje psychomotorické tempo, očekávaným účinkem je rovněž euforie a zvýšená sebedůvěra.
Předávkování metamfetaminem může způsobit neklid, zmatení, úzkost, halucinace, srdeční arytmii, zvýšený krevní tlak, kolaps oběhového systému, křeče a kóma. Podání nitrožilně i požitím může vést ke smrtelným otravám.

U dlouhodobých uživatelů se může vyvinout paranoidní psychóza. Metamfetamin je považován za nebezpečnější drogu než amfetamin. Pervitin vyvolává spánkovou deprivaci a její negativní projevy.

Extáze

Extáze je stimulant a halucinogen strukturálně podobný metamfetaminu. Jedná se o tzv. taneční drogu – název naznačuje místo typického užití. Při pravidelném užívání může vzniknout psychická závislost. Stimulační účinky mohou vyvolat spánkovou deprivaci s negativními projevy na pozornost a schopnost soustředění.

Kokain

Kokain je silný stimulant nervového systému. Spolu s pervitinem vytváří kokain největší psychickou závislost ze všech známých drog.
Stimuluje centra slasti v mozku a způsobuje stavy extrémní euforie. Fyzickými účinky užití kokainu jsou zúžené periferní cévy, rozšířené zornice, zvýšení teploty těla, tepové frekvence a krevního tlaku. Někteří uživatelé kokainu popisují stav neklidu, podrážděnosti a úzkostlivosti, a to jak v době užití, tak i mezi dobami užití.
Vyšší dávky kokainu a/nebo delší užívání kokainu může vyvolat paranoiu. Zvláště kouření kokainového cracku může navodit agresivní paranoidní chování.

Opiáty

Účinnou látkou většiny přírodních a poloumělých opiátů je morfin a jeho deriváty, které se v těle vesměs metabolizují zpět na morfin. Opiáty vyvolávají euforii, příjemné až slastné pocity v oblasti břicha, utlumení bolestí a opiátovou ospalost, která přináší apatii, fyzické zklidnění, letargii a snížení ostrosti vidění.
Užití opiátů je doprovázeno stažením zornic. Nejčastěji zneužívanou látkou této skupiny je heroin. Syntetickým opiátem užívaným především při léčbě závislostí je metadon. Opiáty jsou považovány společně s těkavými látkami za nejnebezpečnější drogy.

Snadno se na nich vytváří silná fyzická a psychická závislost. Typický uživatel je malátný, lehce euforický, nezodpovědný, mírně zmatený v čase i prostoru, jeho fungování v zaměstnání je velmi obtížné.

Benzodiazepiny

Hlavním společným účinkem analgetik (léky přinášející úlevu od bolesti), sedativ (léky přinášející zklidnění), hypnotik (léky přinášející spánek) a anxiolytik (léky odstraňující úzkost) je útlum centrální nervové soustavy.
Po jejich užití dochází k postupující ospalosti, otupělosti, k celkovému útlumu s rozmazanou blábolivou řečí. Může dojít k poruše koordinace pohybů, vyhasínání reflexů a při předávkování až k hlubokému bezvědomí – kómatu.
Detoxifikace je často dlouhodobou záležitostí, i zvládnutí její akutní počáteční fáze většinou vyžaduje několikanásobně delší pobyt na detoxifikačním oddělení než je tomu při detoxifikaci u závislostí na jiných drogách. Chronické užívání vede k psychické a somatické závislosti na dané návykové látce a to i u uživatelů, kteří ji dostávají jako lék na lékařský předpis. Pokud má uživatel obvyklou dávku své drogy, svého léku, nemusí se to nijak výrazněji projevit, pokud nepřekročí svoji toleranci.

LSD a halucinogenní houby

LSD je silný halucinogen. Halucinace se obvykle objevují po dobu 8 – 14 hodin. Zpravidla deformují existující smyslové vjemy, dochází k odlišnému prociťování emocí a času, časté je prolínání smyslů.

Uživatel je zmatený, často se pokouší o létání, je přesvědčen, že létání zvládá. Vytváří psychickou závislost. Zákeřným účinkem je tzv. flashback, kdy se halucinace náhle objeví i bez požití drogy. Příznakem užití jsou rozšířené zornice, zrudnutí v obličeji, zrychlený puls.

Zneužívání halucinogenních hub je v ČR časté. Jedná se zejména o houby z rodu lysohlávek. Nelze odhadnout obsah účinné látky. Projevem intoxikace mohou být příjemné prožitky a ostřejší vnímání, při větších dávkách se může dostavit i toxická psychóza. Příznaky jsou euforie, nekontrolovaný smích, snížené sebeovládání. Mezi halucinogenní houby řadíme i muchomůrku červenou.