Rozpoznání uživatele návykové látky
Mnohdy je velmi obtížné rozlišit běžné projevy nepohody, náladovosti a nemoci od projevů užívání návykové látky. Existují ovšem opakující se vzorce chování, které by měly vzbudit pozornost a nasměrovat ji k úvaze o možné závislosti na návykové látce:
- Problémy ve škole nebo v práci — časté absence, náhlý nezájem o pracovní výsledky, pokles v ohodnocení a výkonnosti
- Zdravotní projevy - zjevná ztráta životní energie a motivace
- Zanedbaný vzhled - ztráta zájmu o oblečení a celkovou upravenost
- Změny v chování – přehnaný důraz na soukromí v užívaném obydlí, přehnaná negativní reakce na projevený zájem o způsob trávení volného času, negativní reakce na dotaz na společenské prostředí, ve kterém uživatel tráví svůj čas, prudké změny v chování ke kolegům, přátelům, rodině
- Rostoucí finanční výdaje – náhlé žádosti o peníze, půjčky peněz bez srozumitelného či důvěryhodného vysvětlení; zjištění, že mizí peníze nebo cenné věci bez vědomí vlastníka – tyto situace mohou být indikátorem nekontrolované potřeby obstarání prostředků pro nákup návykové látky
Symptomy užívání návykových látek
Nejvíce závislostí začíná experimentováním s drogou v společenské situaci, v sociálním kontextu. Pro některé uživatele se užívání návykových látek poté stane častějším chováním. Riziko závislosti a rychlost jejího vzniku závisí na povaze drogy.
Návykové látky mají tu vlastnost, že si na ně lidský organismus zvyká a pro dosažení požadovaného účinku jsou zapotřebí zvětšující se dávky. Dále dochází k tomu, že vyvolané změny vytvářejí potřebu užití návykové látky pouze pro přirozený příjemný pocit. Jak se zvyšuje užívání návykové látky, uživatel se dostává do situace, kdy je život bez návykové látky čím dál těžší. Pokusy zastavit užívání látky jsou přehlušeny nezvladatelnou touhou po jejím užití. Abstinenční příznaky mohou mít velmi bolestivé a nepříjemné projevy.
Projevy závislosti na návykových látkách
Projevy závislosti na návykových látkách a závislostí vyvolané změny chování mohou, mimo jiné, zahrnovat:
- Pocit, že je třeba užít návykovou látku pravidelně – každý den nebo dokonce několikrát denně
- Pocit intenzivní potřeby návykové látky
- Nárůst potřeby návykové látky s přibývajícím časem
- Značné úsilí věnované zajištění stabilní dodávce návykové látky
- Věnování neadekvátních finančních zdrojů na obstarání návykové látky
- Neplnění závazků a pracovních povinností, zanechání jiných společenských a sportovních aktivit
- Nevyhýbání se přestupkové a trestné činnosti pro obstarání drogy
- Řízení vozidel a věnování se dalším rizikovým aktivitám pod vlivem návykové látky
- Rostoucí podíl času a energie je věnován na obstarání a užívání návykové látky
- Selhávání v pokusech zanechat užívání návykové látky
- Zažívání abstinenčních příznaků při pokusech zanechat užívání návykové látky
Marihuana
Nejaktivnější složkou kanabinoidů jako je marihuana a hašiš je tetrahydrocannabinol (zkr. THC). Kanabinoidy jsou užívány pro tlumící účinky na centrální nervový systém, jsou považovány za přírodní halucinogeny. U pravidelného užívání dochází k poruchám schopnosti soustředění a krátkodobé paměti. Dochází k poruchám vnímání času a vzdálenosti.
Předávkování a delší užívání kanabinoidů může vést k závislosti, která může zapříčinit vážné škody na lidském nervovém systému. Účinná látka je rozpustná v tucích nebo v alkoholu, v těle (díky uložení v tukových tkáních) je proto marihuana detekovatelná poměrně dlouho.
Marihuana nebo hašiš se získává ze samičích květenství konopí setého. Zatímco marihuana je usušeným kvetoucí „palicí“ rostliny, hašiš je pryskyřicí, která toto květenství pokrývá. Obě látky jsou svou účinnou podstatou totožné, obsahují psychoaktivní látku THC. Koncentrace THC v hašiši je cca 5krát vyšší než v marihuaně. Hašišový olej obsahuje asi 20% THC
THC působí již při dávkách nad 3,3 mg, přičemž jeho obsah v marihuaně se pohybuje běžně okolo 5-10 mg, šlechtěním však lze získat i rostliny obsahující až několikanásobně vyšší koncentrace. Uživatel není schopen dopředu určit, jaká je koncentrace v droze, kterou užívá. Není proto snadné určit čas, kdy odezní vliv drogy na organismus.
Amfetamin
Amfetamin patří mezi návykové látky stimulující centrální nervový systém. Potlačuje únavu, chuť k jídlu, potřebu spánku, vyvolává hyperaktivitu. Často je zneužíván jako rekreační droga, například pod uličním názvem Speed.
Výraz amfetamin zároveň označuje třídu sloučenin odvozených od základní chemické struktury. Amfetamin může vyvolat úzkost nebo nervozitu, euforii, pocit tvořivého myšlení, pocit zvýšené energie a blaženosti, pocit zvýšené pozornosti, nadřazenosti, emoční labilitu, hovornost, agresivitu, paranoiu a někdy i amfetaminovou psychózu, zvlášť při dlouhodobém zneužívání a po vysokých dávkách. Ve srovnání s metamfetaminem (pervitinem) trvají tělesné i psychické účinky amfetaminu podstatně kratší dobu (4 až 8 hodin).
Abstinence po dlouhodobém zneužívání amfetaminu může způsobit úzkost, depresi, neklid, únavu, nadměrnou spavost, zvýšenou chuť k jídlu, psychózu a někdy i myšlenky na sebevraždu.
Mnozí uživatelé se snaží abstinenční příznaky oddálit pomocí další dávky, čímž se dostávají do velmi nebezpečného cyklu, kdy až několik dní nespí a poté pro uklidnění užívají např. alkohol, benzodiazepiny, barbituráty nebo i opiáty. Spánková deprivace má podobné projevy jako opilost po užití alkoholu.